Seboroická dermatitida

.

Co vlastně seboroická dermatitida je?

Seboroická dermatitida (dále jen SD) je recidivující chronické onemocnění kůže s projevy zánětu zejména v místech zvýšené tvorby mazu. Jde především o oblast obličeje. vlasaté části hlavy a horní části trupu. Charakteristické pro ni je olupování v mastných žlutavých šupinách a většinou i zarudnutí.

V učebnicích se řadí do skupiny ekzémových onemocnění, nemá však alergický podklad. Postihuje především kojence, dospívající a dospělé s vyšším výskytem u mužů než u žen. Více než 2/3 kojenců v období mezi 3. týdnem a 3. měsícem po porodu je postiženo ve vlasové oblasti nejčastější formou tohoto onemocnění. Výskyt v dospělé populaci se odhaduje na 3–5 %. Tvorba šupi ve vlasaté části hlavy tzv. lupy (přečtěte si o nich více tady) je ale mnohem častější - vyskytuje se u 15-20% populace. Onemocnění začíná většinou v období puberty a vrcholí okolo 40.roku života.

.

Jak seborea vzniká?

Přesná příčina choroby není známa. Může mít několik následujících příčin

Hormonální vlivy

Toto onemocnění se objevuje u kojenců v prvních 3 měsících života, kdy jsou mazové žlázy pod vlivem vysoké endogenní tvorby androgenů kůrou nadledvin zvláště aktivní.

Poté se spontánně upravuje a recidivuje v období kolem puberty, kdy se sebaceozní žlázy stávají opět aktivními.

.

Kvasinkové infekce

Důležitá je úloha některých mikroorganismů, resp. jejich zvýšené množství. Je zkoumaná role lipofilní kvasinky Malassezia furfur (Pityrosporum ovale), která je běžným komensálem kůže, ale její vyšší výskyt byl zaznamenán v oblastech s vyšší produkcí kožního mazu.

U kojenců se seborhoickou dermatitidou je zjišťována Candida albicans ve stolici i na kůži.

.

Ve spojení s jinými onemocněními

Imunologické faktory se uplatňují i při vzniku závažných forem SD u pacientů s infekcí HIV/AIDS a jsou zodpovědné i za zhoršování SD při vleklých infekčních onemocněních. Pro spoluúčast nervových vlivů hovoří větší výskyt SD při nadměrné únavě, stresových situacích, mimořádném vyčerpání a u pacientů s některými neurologickými chorobami (Parkinsonova choroba, syringomyelie).

.

Z mnoha dalších vlivů je známá závislost vzniku SD na klimatických podmínkách, na ročním období, nutričních vlivech, emočním stresu. Se vznikem SD může souviset porucha metabolismu esenciálních mastných kyselin a hypovitaminóza skupiny B.

Nejčastěji postihuje oblast kštice, nosoretní rýhy, obočí, víčka, čelo, vlasové hranice, střed hrudníku, zad a intertriginózní oblasti.

.

Seboroická dermatitida kojenců

Ta se objevuje (na rozdíl od atopické dermatitidy) většinou již v průběhu prvých čtyř týdnů života (s možným vývojem až do asi 18 měsíců věku).

Ve kštici jsou  drobné žlutohnědé šupinky na bleděrůžové spodině v rozsáhlých plochách. Jindy vzniká nad velkou fontanelou popraskaný žlutošedý nebo žlutohnědý pevně lpící nános mazlavých šupin, kterým procházejí vlasy. Změny ve kštici označujeme souhrnným názvem "cradle cap" (čepička z kolébky).

Ze kštice se dermatitida často šiří do obočí a do střední části obličeje, kde vznikají ostře ohraničená světle červená ložiska s olupováním v jemných žlutavých a mastných šupinách. V závažnějších případech onemocnění postihuje intertriginózní lokalizaci (především plenkovou a tříselnou oblast, okolí pupku, oblast kožních řas - podpaží, krční rýhu a  plochy za ušima), kde se tvoří infiltrovaná, ale nemokvající zarudlá, šupící se ložiska. Často se přidružuje kvasinková infekce. Projevy onemocnění lehce svědí.

K závažnějším formám onemocnění mají sklon děti uměle živené s nadváhou. Pokud se v plenkové oblasti objeví ostře ohraničená úporná splývající zarudlá ložiska s nánosy šupin, které nereagují na běžnou léčbu, mluvíme o tzv. plenkové psoriáze (plenková lupenka). Ta vzniká nejčastěji mezi 6. měsícem až 3. rokem života dítěte a odeznívá většinou až tehdy, když dítě přestává nosit pleny. Je pravděpodobné, že plenková psoriáza je spíše ukazatelem dispozice k vulgární psoriáze nebo přímo jejím prvým projevem a lokalizace je daná trvalou traumatizací pokožky plenami (Koebnerův fenomen).

Protože se však často kombinuje s jinými formami SD, není názor na její vznik jednotný. Někteří autoří dokonce nepovažují SD kojenců za samostatnou jednotku, ale pouze za variantu nebo počátek atopické dermatitidy. Z některých klinických studií vyplývá, že u třetiny kojenců se SD se později objeví příznaky atopické dermatitidy (o té se více dozvíte tady).

Ve vzácných případech dochází ke přesunu projevů SD na trup, končetiny a celou hlavičku postupně se vznikem erytrodermie (zarudnutí kůže), kterou označujeme jako erythrodermia desquamativa Leiner. Je většinou kožním projevem těžké poruchy obranyschopnosti (kombinované imunodeficience nebo defektu C5 nebo C3 složky komplementu). Onemocnění je doprovázeno průjmy, zvracením, horečkami, opakovanými lokálními a systémovými bakteriálními a kvasinkovými infekcemi. Postižený kojenec neprospívá a je nutné přijetí na pediatrické oddělení k podrobnému vyšetření a celkové léčbě.

.

Jak se seboroická dermatitida projevuje v dětství?

V dětství projevy SD nebývají, nebo jen ve vlasaté části hlavy, tak, jak je popsáno dále u dospívajících, ale s lehčím klinickým průběhem. U školních dětí však nacházíme někdy ve kštici ohraničená, nezánětlivá olupující se ložiska, kdy se šupiny na kůži i ve vlasech střechovitě překrývají a vzhledem i barvou přípomínají azbest nebo dermatomykózu, proto tuto formu SD označujeme jako tinea amiantacea (asbestina).

.

Jaké jsou různé druhy seborei v dospělosti?

Erythema paranasale

V období dospívání se často u dívek i chlapců setkáváme se seboroickými šupinami a neostře ohraničeným zarudnutím různé intenzity v rýhách kolem nosu a úst.

Tvrdošijně vzdoruje běžné léčbě, což často svádí lékaře i pacienty k dlouhodobé nebo opakované aplikaci lokálních kortikosteroidů (hormonální masti) a vede potom ke vzniku ještě úpornějšího kožního onemocnění - periorální dermatitidy (o té více tady).

.

Dermatitis seborrhoica capilitii

Ta se často objevuje v období dospívaní, ale i v dospělosti.

.

Pityriasis simplex capilitii

Neboli běžné lupy jsou nejčastější formou, kterou však někteří autoři považují za samostatné onemocnění a k SD ji neřadí.

Někdy pozorujeme zarudnutí a olupování nejprve v malých šupinkách, postupně vznikají ostře ohraničená ložiska s výraznou tendencí ke splývání do větších chorobných ploch, někdy i se zarudnutím a infiltrací. Ložiska jsou pokryta nánosy mastných žlutavých šupin a často přípomínají psoriázu - lupenku (dermatitis seborrhoica psoriasiformis).

.

Dermatitis seborrhoica corporis

Méně častá forma, kdy na trupu a končetinách vznikají neostře ohraničená zarudlá, šupící se ložiska.

.

Dermatitis seborrhoica mediothoracica (figurata)

O té mluvíme, pokud jsou podobná polycyklická ložiska nad hrudní kostí nebo na zádech v "potní rýze".

.

Dermatitis seborrhoica retroauricularis

Ta je častou recidivující izolovanou formou SD, která postihuje oblast za ušními boltci v podobě ostře ohraničených ložisek bez mokvání, někdy je doprovázená obtížně se hojící prasklinou - fisurou. Možné je i samostatné postižení vnějších zvukovodů.

.

Dermatitis seborrhoica intertriginosa

Tato forma je charakteristická ostře ohraničenými erytémy s olupováním (podobnou jako v kojeneckém věku) s postižením oblastí zapářky - podpaží, třísel, oblast kolem genitálu a konečníku, ložiska bývaji i pod prsy a v okolí pupku.

Zarudlá ložiska SD splývají do ploch, mohou mokvat a často dochází k sekundární kvasinkové infekci.

.

Blepharitis seborrhoica

Velmi úporná forma SD, která často vzdoruje léčbě. Okraje očních víček jsou začervenalé, někdy s olupováním a přítomností krust. Subjektivně pacient cítí svědění, pálení, slzí a má pocit cizího tělesa v oku.

.

Jak seboroickou dermatitidu poznat?

I pro zkušeného dermatologa bývá mnohdy obtižné v kojeneckém věku nesplést si SD s atopickou dermatitidou a v dospělosti s lupenkou a svrabem. Na rozdíl od SD atopický ekzém většinou u kojenců však nastupuje později a výrazněji svědí.

Některá život ohrožujíci kožní onemocnění kojeneckého věku mají v začátku klinický obraz velmi podobný seboroické dermatitidě (histiocytóza z Langerhansových buněk, acrodermatitis enteropathica) a spravná a včasná diagnóza rozhoduje o prognóze dítěte.

Projevy SD jsou často podobné i mikrobiálnímu nebo numulárnímu ekzému, parapsoriaze, kvasinkovým onemocněním kůže, pityriasis rosea, intertriginózní kandidóze nebo intertrigu. V obličeji je nutno odlišit lupus erythematodes, rozaceu, kontaktní iritační dermatitidu a kontaktní alergický ekzém.

Nelze opomenout ani kožní projevy onemocnění trávícího ústrojí, deficit vitaminu B nebo zinku.

.

Jak seboroickou dermatitidu léčit?

Léčba SD by měla být zahájena co nejdříve, bývá zdlouhavá a vyžaduje značnou trpělivost pacienta i lékaře vzhledem k obvykle vracejícímu se průběhu onemocnění. Opakování SD nelze ani po úspěšné léčbě zcela zabránit. Základ terapie je zevní. Léčba se sostřeďuje na potlačení výskytu škodlivých mikroorganismů, omezení svědění a na regulaci tvorby mazu.

Návratům nemoci čelíme vysokou, ale šetrnou osobní hygienou, nošením netěsnícího oděvu z přírodních vláken a předcházíme většímu zapocení. Doporučujeme pestrou vyváženou stravu s dostatečným přísunem vitamínů a vlákniny, s omezením cukrářských výrobků a živočišných tuků na minimum a náhradu tuky rostlinnými. Jídla nekonzumujeme horká.

Podívejte se, jaké produkty si u nás můžete vybrat.

.

Jakou kosmetiku si vybrat?

Pokožka je zvýšeně citlivá, proto zcela vyloučíme parfemovanou kosmetiku, prostředky s vysokým obsahem olejů nebo přípravky s vyšším zastoupením ethanolu.

I když je pleť mastná, omezíme takové postupy, které vedou k vysušování pokožky, zejména intenzivní čistící kůry.

Vhodná dermokosmetika výrazně doplňuje léčbu hormonálními krémy a protiplísňovými léky  - používáme ji k prostřídání s těmito léčivy  (intervalová terapie) a po skončení léčby jako prevenci návrácení.

.

Jak pokožku umývat?

K mytí pokožky doporučujeme neutrální nebo slabě kyselé mycí prostředky (hlavně tzv. syndety) a kvalitní dětská mýdla bez nadměrné parfemace. Doplňkově lze doporučit i koupele s protizánětlivým účinkem (olejové přísady, extrakty z ovsa). Značnou pozornost je třeba věnovat, především u děvčat v období dospívání, výběru kosmetických přípravků a líčidel. Je lépe používat kosmetiku vybranou pro alergiky, kterou i pacienti s SD lépe tolerují.

.

Jak pečovat o vlasy?

Při postižení vlasové oblasti doporučujeme starším kojencům (od 6 měsíců výše) salicylový olej, kterým se napouští ložiska se šupinami vždy alespoň 3 hodiny před mytím vlásků. Během mytí pak změkčené šupiny vyčesáváme nenásilně jemným dětským kartáčkem a vymýváme dětskými šampóny.

Tento proces provádíme pouze 2 krát týdně, protože salicylová kyselina prochází snadno i neporušenou pokožkou a riziko kožní resorpce toxických množství je u kojenců a malých dětí značné. Bezpečnější je u mladších kojenců (i při každodenním ošetřování) použití krémů a mlék s ureou (např. Isis Urelia gel nebo Excipial U lipolotio).

.

Jaké šampony si vybrat?

Při mírných formách SD ve vlasech, i jako doplněk další léčby u závažnějších forem, je u dětí a mladistvých účinné a pro snadnou aplikaci oblíbené dlouhodobé používání šampónů s antiseboroickými přísadami (dehty, kyselina salicylová, organické sloučeniny síry, antimykotika, antimikrobiální látky, zinkpyrithion, oktopirox a další).

Velmi oblíbené v poslední době jsou i tuhé ekologické šampony bez chemických konzervačních látek, které obsahují jako mycí složku tenzidy z kokosového oleje.

Jaké účinné látky šampony obsahují?

Oktopyrox - SynCare šampon proti lupům, Mediket plus, Kerium - působí přímo proti kvasince Mallasetia furfur

Ketokonazol - Mediket, Mediket plus, Nizoral

Zinkpyrithion - Mediket Ictamo, Skincap, Polytar AF

Ichtamol - Mediket Ictamo, Ichtyocare

Kyselina salicylová - ISIS Ilcapil DS

Urea - ISIS URELIA gel (urea 10%)

Tee tree olej - MusK tuhý šampon proti lupům NEZBEDNÍK

.

Co můžu od léčby očekávat?

Efekt nastává až po 6-8 týdnech pravidelné léčby.

Při opakovaném zhoršení onemocnění je vhodné typy šamponů měnit. Při závažnějším ložiskovém postižení vlasové oblasti doplňujeme léčbu šampóny intervalovým ošetřováním lokálními kortikoidními preparáty ve formě roztoků, gelů a lotií, které jsou často kombinované s kyselinou salicylovou.

Na místa zapářky se u kojenců i dospělých nejlépe osvědčuje dlouhodobá aplikace antimykotik v pastách (Imazol krémpasta, Pevaryl drm. pst.). Do ostatních oblastí na těle předepisujeme lokální kortikoidy v kombinaci s antibakteriálními látkami (kloroxin - endiaron), dehtovými přísadami (tinctura carbonis detergens, ichtamol) ve formě měkkých past nebo krémů většinou magistraliter přípravovaných v lékárně.

U zanětlivějších projevů a při větším svědění používáme hromadně vyráběné lokální kortikoidy. Výběr třídy učinnosti a galenické formy záleži na tíži, rozsahu a lokalizaci projevů. Terapie bývá účinná, nevýhodou jsou však možné nežádoucí účinky dlouhodobé kortikoidní léčby a vyšší procento návratu onemocnění brzy po jejím ukončení. Tuto léčbu již vždy musí indikovat zkušený dermatolog.

Kortikoidní preparáty nikdy neaplikujeme do centrálních partií obličeje, protože hrozí riziko vzniku periorální dermatitidy. Na začátek léčby (prvních 14 dnů) je dobrou taktikou použití kombinovaných kortikoidních preparatů s antimykotiky (napři. Rp. Imacort crm., Pimafucort crm.) s následnou dlouhodobou monoterapií lokálními antimykotiky. Předepisujeme speciality ve formě krémů, lotií a gelů. Nevhodné jsou masti.

Pro některé pacienty doporučujeme (zvláště pro oblast obličeje) tzv. dermokosmetické přípravky s obsahem antimikrobiálních složek, které po skončení léčby pomáhají redukovat jak nežádoucí osídlení mikroorganismy, tak produkci kožního mazu. Používají se někdy již v průběhu léčby steroidními přípravky nebo antimykotiky či k jejich prostřídání (intervalová terapie) a po skončení léčby jako prevence navrácení.

Celkovou léčbu SD zvažujeme pouze u torpidních forem onemocnění nereagujících na zevní terapii. Nejčastěji využívané prostředky jsou celková antimykotika. Lze se setkat i s celkovým podáváním antibiotik (tetracyklinů), kortikoidů a retinoidů (izotretinoin). Tato léčba však vyžaduje již značnou zkušenost specialisty a pacienta je proto nutno předat do dermatologické ambulance.

.

Slovem na závěr ...

Seborhoická dermatitida je velmi často se vyskytující onemocnění dětí i dospělých, kterému by měla být věnována pozornost. Velmi lehké formy se může pacient pokusit zvládnout sám dostupnými volně prodejnými dermokosmetickými prostředky. I mírné formy však již patří do rukou pediatra či praktického lékaře, težší formy pak již jistě do rukou zkušeného dermatologa

ČŤETE TAKÉ ČLÁNEK:  LUPY - doporučení ambulance estetické dermatologie SynCare

Jakou literaturu jsme využili?

MUDr.Štěpánka Čapková, Nejčastější kožní choroby v dětském věku a jejich léčba, Dermatologie pro praxi 3/2009

MUDr. Miloslav salavec,CSc., Dermatitis seborrhoica, Dermatologie pro praxi 4/2010

Seborhea a lupy, SynCare, leták pro pacienty